Domácí jablečný ocet

Letošní jaro ovocným stromům nadělilo pořádný mrazík do květů, takže úroda nic moc. Naše letní jabloň původně slibovala pořádnou úrodu, ale nakonec bylo jen k ochutnání, na štrůdl a ten zbytek si načaly vosy a sršně. Ale díky nim jsem se rozhodla alespoň ta nakousaná sladká jablka zužitkovat na jablečný ocet.

Čerstvě připravený základ na jablečný ocet, než byl postaven do kouta ke kvašení.

Už jsem se kdysi dávno o něj trochu neumětelsky pokoušela a nepovedl se mi. Letos jsem se do něj pustila znovu a ejhle, navzdory vedrům při zrání kvasu se tentokrát povedl.

Stočené malé lahvičky jablečného octa. Odrůda jablka „průsvitné letní“.

Mám svůj „bio“ jablečný ocet! 🙂

Má barvu přesně dle odrůdy jablek, z které jsem jej dělala, jemně octově voní a kyselý je dost – to zhodnotila rodina, kterou jsem donutila při stáčení do lahviček ochutnat neředěný. 😀

Vzhledem k tomu, že je nefiltrovaný a nepasterizovaný, je tzv. živý, a očekávám, že se v něm časem utvoří i nějaký zákal.

Účinky:

  • navozuje pocit sytosti, což následně vede ke konzumaci menšího množství kalorií.
  • podporuje tvorbu žaludečních šťáv a žluči, a tím podporuje trávení a štěpení tuků a urychluje metabolismus;
  • snižuje hodnoty cholesterolu v krvi;
  • pomáhá snižovat hladinu glukózy;
  • pomáhá udržovat přirozeně kyselé pH kůže;
  • má protiplísňové, antibakteriální a antiseptické vlastnosti;

Užití jablečného octa je velmi široké. Jak jej užít např. v kuchyni najdete např. zde na webu Jíme zdravě

Vnitřní užití:

  • jako dochucovadlo – do zeleninových salátů, zavařování či k doladění některých nápojů;
  • jako základ bylinných a kořeněných octů – do lahvičky octa přidáme některou bylinku, dle požadovaného užití a účinku – např. levanduli, rozmarýn, pepř, nové koření, chilli;
  • při redukční dietě – v kombinaci se úpravou jídelníčku a navýšením pohybové aktivity však mohou být výsledky překvapivé;
  • doplňuje i minerály, zvláště draslík;
  • při zvýšeném cukru v krvi a zvýšeném cholesterolu;
  • dle lidových receptů tzv. čistí krev.

Vnější užití:

  • pro kosmetické účely – naředěný jako pleťovou voda či tonikum na mastnou pleť, jako oplach vlasů po umytí pro jejich lesk;
  • do lázně nohou – protiplísňový účinek a při pravidelné každodenní několikaminutové koupeli i omezení zápachu nohou při nadměrném pocení;
  • obklady – na otoky při naraženinách, vymknutém kotníku apod.;
  • pro masáže – např. na revmatické klouby a při otocích – ideální je použít třeba rozmarýnový nebo levandulový;
  • potřít hmyzí štípance – sníží otok a omezí svědění
  • při horečce se stejně jako víno může použít naředěný k otírání pokožky celého těla po zábalu;
  • při úklidu v domácnosti – má antiseptické účinky a dobře odmašťuje;

Recept na vnitřní užití:

1 lžička až 1 lžíce (max) do sklenice vody, dle chutí je možno přidat lžičku medu – promíchat a pít nejlépe na lačno.

Osobně jde o docela chutný nápoj, který může být i příjemným zpestřením letního pitného režimu, protože dobře zahání žízeň. Obecně se nedoporučuje dlouhodobé pití a překračování cca 2 lžic jablečného octa denně. S tímto názorem rozhodně souhlasím, viz upozornění níže.

Upozornění!!

Nikdy vnitřně neužíváme neředěný! Může podráždit sliznice dutiny ústní, jícnu či žaludku.

Při dlouhodobém užívání může mít vliv na snížení ukládání vápníku v kostech! Pozor obzvláště při osteoporóze!

Po vnitřním užití je vhodné vždy vypláchnout ústa čistou vodou, aby kyselina octová při dlouhodobém působení nenarušovala zubní sklovinu.

Příspěvek byl publikován v rubrice Články, Zdravá strava, Zdraví a rady pro zdraví. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *