Před nedávnem jsem zde publikovala článek Jak na stres? Navazuji na něj nyní pojednáním o našich němých bojovnících kolem nás.

Začnu trochu šířeji. Je dobré zmínit, že stres nepostihuje jen lidi, ale všechny živé organismy na naší planetě. Ve své čisté podobě je motorem evoluce. Jen díky změnám či útokům ve vnějším či vnitřním prostředí (stresorům) se organismy učí bránit, adaptují se a přežívají. A nebo také ne.

Výhodou toho je, že boj o přežití nutí organismy vytvářet obranné mechanismy proti škůdcům, nemocem, nedostatku potravy, teplotě prostředí atp, a tím se mohou stát pro ostatní organismy velkými pomocníky.

Typickými představiteli těchto „bojovníků“ jsou rostliny, potažmo bylinky, které lidé po celé věky užívají na své neduhy. Milujeme je pro jejich vůni, chuť, barevnost. Oceňujeme jejich léčivé účinky. Všechny ty léčivé látky (silice, sacharidy, saponiny, slizy,…) však rostliny produkují pro své přežití. Hořčiny a trny odpuzují jedlíky, silice likvidují bakterie, vosky brání vstupu plísním či houbám, v kořenech se hromadí zásoby na období klidu atd. A příčinou toho všeho je stres.

Adaptogeny

A které to bylinky můžeme my použít v rámci prevence stresu? V první řadě jsou to všechny byliny, které zveme adaptogeny. Před nimi stres couvá, zmenšuje se a nakonec i prchá. 🙂

Nejznámějším, dá se říci světově známým, adaptogenem je bezesporu ženšen pravý (Panax ginseng). Je to jednička mezi bylinami tradiční čínské medicíny. Není však jediným adaptogenem.

Mezi další, u nás dostupné, patří např.:
Jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba)
Šišák bajkalský (Scutellaria baicalensis)
Rozchodnice růžová (rhodiola rosea)
Schizandra čínská (Schisandra chinensis)
Eleuterokok ostnitý (Eleutherococcus senticosus), zvaný sibiřský ženšen
Kurkumovník dlouhý (Curcuma longa)
Kustovnice čínská (Lycium chinensis)
Parcha saflorová (Rhaponticum carthamoides), zvaná též maralí kořen
Třapatka nachová (Echinacea purpurea)
Ženšen pětilistý (Gynostemma penthaphyllum), také zvaný Jiaogulan
Bakopa drobnolistá (Bacopa monnieri)
a mnohé další

Z logiky věci nebudeme užívat všechny tyto bylinky najednou a pořád, ale můžeme si mezi nimi vybrat pro nás tu nejvhodnější.

Osobní zkušenost

Osobně mám vyzkoušenou třapatku nachovou, která je běžně dostupná v lékárnách a bylinkových obchodech jako tinktura. V době chřipek a nachlazení je jednou z nejlepších preventivek.

Jako prevenci následků přetížení svalů po náročném fyzickém výkonu (ať už cvičení, nebo těžká práce) mi vyhovuje kurkumovník dlouhý, alias koření kurkuma, povařený v mléce (recept viz níže). Urychluje regeneraci a snižuje možnost bolesti svalů druhý až třetí den po výkonu. Tento recept doporučoval  skvělý člověk a bylinář Pavel Váňa a já mohu jen potvrdit jeho účinnost. Když k pozitivním vlastnostem připočteme ještě protizánětlivý a antioxidační účinek, je kurkuma skvělou volbou.

Na povzbuzení mysli, soustředění a zlepšení nálady funguje výborně rozchodnice růžová. Dle možnosti užívám buď odvar z kořene nebo tinkturu. Jistě ji ocení i například studenti ve zkouškovém období.

A pro překonání stavů typických jako „jarní únava“ mám doma ženšen pětilistý, který si pěstuji jako pokojovou květinu, která má ráda letnění. Průběžně ji olupuji o její lístky, z kterých si dělám nálev a popíjím během dne vždy, když potřebuji.

Kterou rostlinu bojovnici si vyberete vy?!

Recept na urychlení regenerace po nadměrném fyzickém výkonu:

Lžičku kurkumy povaříme ve 1/4 l mléka a přidáme špetku pepře. Vypijeme teplé co nejdříve po fyzické aktivitě.

Recept na medovo-kurkumovou pastu

3 lžíce medu, 2 lžičky skořice, 2 lžičky zázvoru, 1 lžička kurkumy, špetka pepře

Vhodná na suché rty, opary, žaludek, preventivně působí proti diabetes, podporuje trávení (při plynatosti a pod.) a má protinádorový účinek.