Druhá polovina srpna je v naší oblasti časem květu zlatobýlu. Jedná se o byliny s krásným žlutým květem, který hojně navštěvují včely. V Česku se můžeme setkat se třemi druhy. Nejčastější je zlatobýl kanadský (Solidago Canadensis), který se jako pěstovaná květina ze zahrad dostal do naší přírody a jako vytrvalý plevel v květu vytváří velké zlaté plochy. Velmi podobně se chová i zlatobýl obrovský (Solidago gigantea).
Jediný náš původní zlatobýl obecný (Solidago virgaurea) je menší než dva výše zmiňované, ale jedna se o velmi cennou bylinu. V mém okolí je jeho výskyt minimální, bohužel.
Zlatobýly mají močopudné účinky a podporují látkovou výměnu. Proto se všechny používají v ledvinových a v tzv. krev čistících čajích. Podle některých bylinářů je nejúčinnější zlatobýl obecný a ostatní nepoužívají, jiní bylináři je mají za rovnocenné.
Osobně se přikláním k tomu, že každý ze zlatobýlů lze při problémech s močovým ústrojím použít, nicméně účinky jsou vzhledem k obsahovým látkám jednotlivých druhů trochu rozdílné. Souhlasím s názorem bylináře Vládimíra Vytáska, který v jednom pořadu rozdělil vnitřní použití zlatobýlů dle účinků a použití takto:
- z. obecný (celík) – močopudný a silnější antibiotický účinek, proto se používá na záněty ledvin; celík je vhodný také vně na ekzémy a špatně se hojící rány;
- z. kanadský – silnější močopudný účinek, má pozitivní účinky při onkologických onemocněních ledvin;
- z. obrovský – močopudný a potopudný účinek.
Další možnosti použití jsou popsány např. na https://botanika.wendys.cz/index.php/14-herbar-rostlin/277-solidago-virgaurea-zlatobyl-obecny .
Ze zlatobýlů se sbírá kvetoucí nať. Je důležité sbírat ji v začátku květu, jelikož při sušení rychlé dozrává a „pápěří“.
Zlatobýl se užívá ve formě nálevu (nejlépe ve směsi s jinými bylinami), jako lihový macerát či tzv. mazání.