Možná si říkáte, proč psát o sběru, sušení a skladování bylinek. Vždyť na tom nic není. „Utrhnu, usuším a strčím do špajzu a je to, néé?!“ Kdepak, opak je pravdou. Chybují i letití uživatelé a sběrači bylinek.
Určitě chceme mít po ruce co nejkvalitnější rostlinnou drogu, kterou budeme chtít později užívat. Proto se jistě zamýšlíme nad tím, jak to udělat co nejlépe. Jaká jsou pravidla pro sběr bylin, jak je sušit a jak skladovat.
Tak tedy pěkně od začátku aneb …až se zima zeptá, cos dělal v létě… 🙂
Kdy sbíráme bylinky?
Obecně platí, že sbíráme bylinky za suchého počasí, v čistých lokalitách, mimo chráněná území. Sbíráme
- až oschne rosa;
- když neprší;
- ideálně svítí sluníčko;
- dál od silnic a pozemních komunikací, železničních kolejí, využívaných polních cest apod.; mimo tradiční „psí stezky“, cyklo a in-line stezky či jiné rušné turistické trasy;
- mimo čerstvě postříkaná pole a blízký porost;
Tip! Vychází-li termín sběru konkrétní bylinky do doby, kdy má po dlouhém suchém období přijít očistný déšť, je dobré si počkat. Déšť spláchne případný nahromaděný prach z listů a bylinky jsou po oschnutí jako znovuzrozené. Ale nečekejte příliš dlouho, aby vám třeba neodkvetly. 😀
Každá bylina má svůj čas, kdy obsahuje nejvyšší množství účinných látek.
Siličnaté drogy mají nejvyšší obsah účinných látek v době těsně před rozkvětem a na začátku kvetení. Většinou se sbírá kvetoucí nať (nezdřevnatělá část včetně květů a listů).
Květové drogy – na začátku kvetení. Buď samostatné květy čerstvě po otevření nebo květenství, kdy je část těsně před rozkvětem. Např. u zlatobýlu je včasný sběr velmi důležitý. Pokud je již zcela rozkvetlý, při sušení tzv. zpápěří (dozraje za sucha) a je k ničemu.
Některé rostliny kvetou najednou, některé nakvétají postupně a tak je musíme také sbírat. Např. diviznu sbíráme po celé léto po jednotlivých květech, dokud kvete nebo dokud nemáme dost.
Kořenové drogy – brzy z jara než vyrazí listy a vykvetou nebo na podzim po zatažení do země – pampeliška, kostival.
Oddenky – kdykoli, ale podzim a jaro jsou nejlepší – např. bršlice, pýr.
Nať a list – nať nezdřevnatělá; listy mladé, plně vyvinuté; kdykoli během roku, nicméně sběr se může lišit u jednotlivých rostlin. Např. list břízy se sbírá z jara, dokud je ještě lehce lepkavý, pampeliškový list mladý před květem a šalvěj v průběhu celého roku. Kopřivová nať se sbírá mladá – ideálně na jaře do konce dubna a potom tzv. otavová – po posečení mladé natě.
Jak se to má s dobou sběru některých bylinek během dne?
Bylinky siličnaté, jako je např. máta, dobromysl, aloisie, majoránka, kopr, zvyšují obsah silic se stoupající teplotou, resp. intenzitou slunečního svitu. Proto je sbíráme ideálně před polednem až do brzkého odpoledne, kdy je slunce nejvýše. Stejně tak sbíráme ale i květové drogy. Např. měsíček, diviznu, chrpu či černý bez.
U bylinek, které rády rostou na dusíkatých půdách – typická je kopřiva, ale také např. hlávkový salát – je vhodné sbírat později odpoledne (cca od druhé hodiny odpolední dál), jelikož tou dobou již klesá obsah dusičnanů v listech a přitom ostatní cenné látky zůstávají přítomny.
Zde si přečtěte jak sušit a jak skladovat bylinky.
