Černý bez

kvetoucí keře bezu v dáli

Kvetoucí keře bezu černého v dáli na hranici pole a lesíku.

Latinsky: Sambucus nigra syn. Sambucus vulgaris
Slovensky: Baza čierna
Německy: Schwarzer Holunder
Anglicky: Elderberry
Lidový název: bezinka, bezinky, kobzinky, smradinky, bzina, kozičky, …

Černý bez je léčivka, kterou zná každé malé dítě. Velké koláče bílých květenství na začátku června a tmavě modrá plodenství na podzim. Výrazná, za čerstva pro někoho až nepříjemná vůně sbíraných květenství, dodávající čaji na nachlazení typické aroma a chuť.

Mnoho let jsem používala z bezu jen květ nebo plody – na čaj, na sirup, na likér. Až jsem od své tety zjistila, že na radu ala „jedna bába povídala“ vyzkoušely listy bezu na obklady, když se její dceři objevila „nespecifikovatelná“ bolest v okolí kyčelního kloubu a už nevěděly, co s tím. Lékař mé sestřence chtěl napsat antirevmatika, protože běžné léky nepomáhaly. A hle, po několikadenním opakovaném nočním obkladu/zábalu kyčle naklepanými listy bezu bolesti zmizely a již se neobjevily.

Jaké má bez dle tradiční lidové medicíny účinky?

Bez má potopudné, močopudné, analgetické, protizánětlivé účinky. Snižuje teplotu a má pozitivní vliv na cévní stěny.

Kdy jej použijeme?

Vnitřně:

  • nemoci z nachlazení, chřipkové stavy – nálev z květů, samostatně nebo ve směsi s dalšími bylinkami; sirup či likér z plodů – 1-2 polévkové lžíce 3x denně;
  • bolest trojklanného nervu – plody s mírou konzumujeme formou šťávy, marmelády, sirupu nebo kompotu; současně uděláme obklad ze směsi květu heřmánku, divizny, natě řebříčku a mateřídoušky;
  • bolesti nervového původu;
  • bolesti páteře či kloubů – plody v různé formě zpracování (viz níže) cca 3x denně;
  • bolest hlavy – plody ve formě sirupu (! nikoli likér – alkohol bolest hlavy zhoršuje);
  • posílení žilních stěn – nálev z květů několikrát denně;
  • pomáhá tzv. čistit krev
  • jako pochutinu – květy smažené v těstíčku, tzv. kosmatice; marmeláda z plodů např. s jablky.

Vně:

  • revmatismus, bolavé klouby;
  • „voda v koleně“;
  • bolest při výhřezu meziobratlových plotének

Používáme obklady z rozdrcených listů či kašovitý obklad z listů; masírujeme jemně bolavá místa olejovým extraktem z listů.

O bezu se píše komplexně třeba na https://botanika.wendys.cz/index.php/14-herbar-rostlin/501-sambucus-nigra-bez-cerny. Z knížek doporučuji Herbář léčivých rostlin (autoři: Zentrich – Janča).

Upozornění!

Listy i kůra obsahují jedovaté látky! Používáme jen vně! Při vnitřním užití způsobují těžké průjmy, zvracení, nechutenství a slabost!

Plody je třeba před konzumací tepelně upravit. Proto se nejčastěji připravují jako bezinkové víno, likér, sirup či zavařenina. Ze syrových může bolet hlava a při předávkování se mohou dostavit podobné účinky jako po vnitřní konzumaci listů či kůry! Heslo „všeho s mírou“ u plodu bezu platí dvojnásob. 🙂

Recepty:

Bezový sirup:

1,5 vody, 1 kg cukru, cca 25 květů bezu, 4 citróny

Čerstvě rozkvetlé květy černého bezu natrháme a necháme hodinku volně rozložené, aby nám z nich vylezl všechen případný hmyz. Neoplachujeme! Samozřejmě nesbíráme květy s mšicemi. Poté je v hrnci či 4l sklenici zalijeme studenou vodou a přikryté poklicí necháme 24 hodin macerovat. Druhý den přidáme šťávu z citrónů a přeceďte výluh přes husté plátno nebo plenu. Do šťávy přidáme cukr a mícháme vařečkou za studena do úplného rozpuštění.

Bezový sirup za studena máme tímto hotový. Nalijeme ho do vysterilizovaných lahví a uchováme v lednici, kde vydrží cca 10 dní. Pokud chceme sirup uchovat i na zimu, je dobré jej hned po nalahvování zavařit při 80°C cca 20 minut. Poté uchováváme ve sklepě či tmavé spíži.

Bezinková marmeláda s jablky:

700 g oloupaných jablek bez jádřinců, 300 g odstopkovaných zralých bezinek, 400 g cukru, 1 pektogel

Jablka nahrubo nastrouháme, promícháme s čistými bezinkami, nepatrně podlijeme vodou a od bodu varu vaříme 10 minut. Směs doplníme cukrem, povaříme, přidáme Pektogel a dohotovíme. Ještě horkou směs rozdělíme do sklenic, necháme trochu vychladnout, zavřeme víčky a sterilujeme 20 minut při 80°C.

Čerstvý chléb s máslem namazaný touto marmeládou považuji za luxusní „meducínku“. Ovšem i jen tak na lžičku je moc dobrá.

Bezinkový sirup:

oprané zralé bezinky, cukr – 500 g cukru na 1 litr bezinkové šťávy, celá skořice a hřebíček, citronová šťáva ze 2 citrónů

Bezinky zalijte studenou vodou tak, aby byly celé ponořené, přidejte skořici a hřebíček, přiveďte k varu. Vařte na mírném ohni alespoň 20 minut. Rozvařené bezinky přeceďte a propasírujte přes sítko. Do propasírované šťávy přidejte cukr (poměr můžete trochu upravit, nicméně neubírejte příliš, cukr funguje jako konzervant). Dále přidejte citronovou šťávu ještě přihřejte k bodu varu, seberte případnou pěnu a horkou nalijte do vyvařených skleněných lahví. Uzavřete a nechte vychladnout.

Bezinkový likér:

oprané zralé bezinky a přísady (množství na 2 l vylisované bezinkové šťávy): 1 kg cukru, ½ l rumu, 1 citron, 2-3 ks celé skořice, 1 vanilkový cukr, 0,5 dcl přefiltrované kávy

Oprané bezinky dáme do většího hrnce, lehce podlijeme vodou a přivedeme k varu na cca 5- 10 minut. Poté necháme lehce vychladnout a přecedíme a vymačkáme přes plenu, abychom dostali z plodů co nejvíce. Vylisovanou bezovou šťávu ve větším hrnci přivedeme k varu, vsypeme do ni cukr krystal, přidáme skořici, promícháme a vaříme 15 minut. Šťávu i se skořicí slijeme ještě horkou do demižonu nebo 4 l sklenice, přilijeme rum, šťávu z jednoho citronu, vanilkový cukr a kávu. Pořádně promícháme a uschováme v chladu, kde necháme likér ležet alespoň 6 týdnů. Čím déle, tím lépe. Poté stočíme do čistých lahví.

Skladujeme v temnu a chladu (sklep, spíž). Likér můžeme užívat hned, ale je lepší až po dalším měsíci či dvou skladování, kdy se chutě propojí.

Myslíme na to, že se jedná spíše o „meducínku“. Jedna, či dvě stopečky jsou fajn, ale po vypití většího množství může pěkně bolet hlava!!